Další novela OSŘ

Nicméně mě zaujala například změna v provedení listinného důkazu. Zákonodárce zde totiž navrhuje přidat další způsob provedení, a to jakýmsi předložením listiny k nahlédnutí účastníků. Já jsem na to malý pán, ale v praxi si to tedy dovedu představit asi tak, že soudce bude moct přizvat všechny účastníky (klidně i 50, pokud to uzná za vhodné) a ti si budou číst dlouhatánskou listinu, a snažit se ji porozumět. Každý asi trochu jinak. Samozřejmě, že v důvodové zprávě je připsáno, pokud tento postup bude postačující s přihlédnutím k určitým okolnostem. Z hlediska nějaké časové efektivity řízení mi však toto přijde krokem zpět, jelikož už jen s ohledem na to, že každý z účastníků musí přistoupit k soudu a přečíst si listinu svým tempem, provedení důkazu tímto způsobem prostě zabere více času než obyčejné přečtení či sdělení obsahu. Pokud si tedy zákonodárce nepředstavuje provedení předložením k  nahlédnutí tak, že soudce listinu jen na dálku ukáže zúčastněným. Nemyslím si, že je toto pozitivum novely.

Naopak velmi mě potěšilo prodloužení lhůty pro podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu ze 3 na 8 dní. Od počátku říkám, že směnečný platební rozkaz je nástroj ďábla a už samotná jeho přípustnost  v občanskoprávních věcech je ohrožující zásady spravedlivého řízení. Takové věci ať si ponechají pánové podnikatelé ve vztazích mezi sebou navzájem. Pro běžného občana je sepsání námitek v tak krátké době jistou mission impossible a zpravidla se tak dá za pravdu obchodníkovi, který nehledě na dobré mravy vymámí často i neodůvodněnou pohledávku. Z těchto důvodů tedy předkladatelům této změny tleskám.

Novela se sice týká z největší části úpravám dovolacího řízení (včetně dovolacích důvodů či zkrácení lhůty pro podání dovolání ze dvou na jeden měsíc), avšak to mě aktuálně nezaujalo natolik, abych se tím nějak zabýval. Spíše čekám, kdy se budou zákonodárci věnovat synchronizaci OSŘ s novým ObčZ. Přesto doporučuji si sněmovní tisk 686/0, část č.1/4 přečíst.